Prosíme vás, abyste nekopírovali obsah blogu.

Bez souhlasu autorů

(Je to otázka vašeho vlastního bezpečí ;D )

1.část - Konan poprvé v Akatsuki

10. dubna 2013 v 20:04 | Konan

1.část - Konan poprvé v Akatsuki

Jednoho dne, měla organizace ninjů Akatsuki misi najít Naruta a přivést ho k Peinovi,aby si s ním promluvil osobně.Deidara a Tobi šli po jeho stopě. Avšak v tu chvíli Tobi zastavil a zadíval se do míst , kde ležela osoba menšího vzrůstu. Deidara se zastavil o kus dál a zadíval se stejným směrem jako Tobi. Seskočil ze stromu a rozešel se směrem k osobě , která ležela na zemi už jen kousek od něj.Konečně viděl osobě do obličeje. Byla to mladá a krásná dívka s dlouhýma modrýma vlasama.Tobi pochvíli seskočil za ním a zeptal se. "Deidara-sempai. Kdo to je ?" řekl tiše svím pisklavým hláskem. "Netuším Tobi." odpověděl jemným, pro Tobiho až nezvykle moc milím hlasem. "Deidara-sempai.Co s ní uděláte ? Vezmeme jí sebou do sídla ? Nebo jí tu necháme ?"ptal se asi deset minut Tobi pořád dokola.To Deidarovi začalo lézt krkem. "Tobi... Já... Já....Netuším.Nevím co... co s ní udělám." řekl, spíše vysoukal ze sebe zmatený Deidara. Tobi si všiml jeho zmateného výrazu a zeptal se znovu. " Deidara-sempai! Měli bychom jí vzít do sídla, když je zraněná. Nemyslíte?"zeptal se Tobi opět pisklavým,dětským hláskem. Teprve teď si zmatený Deidara všimnul, že má dívka zraněná záda a teče jí z rány mírným proudem krev. Už ani vteřinu neváhal, vzal dívku do náručí, vytvořil velkého jílového orla, zařval na Tobiho ať si nastoupí a vznesli se do vzduchu. "Deidara-sempai.Myslíte, že to přežije ? Zeptal se najednou roztřeseným hlasem Tobi. " Kdo ví. Záleží na tom , jak dlouho tam takhle ležela a také záleží na tom , za jak dlouho dorazí Itachi, aby jí pomohl . Tahle dáma je určitě ninja a mohla by být přínosem pro Akatsuki."řekl Dei rázně, ale když o ní mluvil lámal se mu hlas.Někoho mu zdánlivě připomínala.Tobimu to nedalo a začal Deidaru uklidňovat svým dětským pisklavým hláskem. "Deidara-sempai.Nemějte strach.Jestli je to ninja jako my, tak bude mít pevnou vůli a určitě přežije." Tato slova Dei potřeboval slyšet. Ale zároveň cítil , jak mu její život utíká pod rukama.To, že by ta dívka měla zemřít mu působilo bolest u srdce, ale netušil proč. Takto se ještě nikdy necítil. "Deidara-sempai!" vytrhl ho malý Tobi z myšlenek. "Co je Tobi ?" řekl nechápavě Dei, když viděl malého Tobiho mávat, jako šílence na strom pod nimi.Stál tam Itachi. Když ho Dei zpozoroval sletěl s orlem níž, aby mohl Itachi naskočit k nim. "Itachi! To jsem rád, ža si tu. Našli jsme ji s Tobim v lese na hranicích Listové vesnice, když jsme hledali Naruta.Je zraněná a hodně krvácí."vysvětloval Dei Itachimu.Itachi se zatvářil, jako by jí odněkud znal. "I..I..Itachi?"zeptal se Deidara nejistě.Koukal se na Itachiho s otazníkama. "Itachi!" zařval na něj Deidara. "Já vím kdo to je Dei."dostal ze sebe Itachi a dále koukal na zraněnou dívku. " Kdo to je ? Itachi-san?"zeptal se Tobi. "Jmenuje se Konan.Je velmi dobrým ninjou. Je to sanin z Listové. Proto se dívím, že jí dokázali porazit."řekl Itachi.Koukal na Konan v náručí Deidary a začal jí léčit. "Kde to sakra jsem ?" pomyslela si Konan. "Jsem živá ? A co je to za hlasy ?" ptala se opět sama sebe. "Vypadá to , že přichází k sobě." řekl náhle Itachi.Tobi nadšeně Itachiho léčivou schopnost sledoval,zatím co Deie málem trefilo. "To je dobře. Jsem rád , že jsme tě našli cestou k sídlu." řekl Deidara opět tím milým hlasem , který u něj Itachi nikdy neslyšel. Najednou , jakoby Deidara uplně vyměknul, když Konan držel v náručí.Itachi spatřil jiskry v jeho očích a musel se zasmát. "Deidara-sempai! Vy se neustále mile usmíváte . Takového vás Tobi nezná."řekl nadšený Tobi a bylo jasné, že se pod svou maskou usmívá. "Ehmm. Dei.. Si... v pohodě ?"zeptal se Itachi.Dei netušil, proč se ho najednou tak ptá a pak si všiml, že má tváře mokré od slz. Rychlostí blesku je setřel.Už byli u sídla, kde na ně čekal Pein, kterého už Itachi o nalezené Konan informoval. Deidarův orel přistál. Itachi a Tobi seskočili a Deidara s Konan v náručí sešel po křídle svého jílového orla. Konan cítila , jak ji někdo nese a i jeho hlas jí byl příjemný. Tentokrát už i otevřela oči a uviděla ho. Nesl jí nějakým velkým domem. "Kde to jsem a kdo jsi?"zeptala se zmatená Konan. Deidara se na ni podíval a usmál se na ní. "Já jsem Deidara. Našli jsme tě s mým společníkem polomrtvou v lese,tak jsme tě vzali sem do našelo sídla. Jsi teď členem Akatsuki organizace."odpověděl Deidara a když uviděl Konanin následně naštvaný a "velmi nadšený" výraz , začal se smát. "Co tu je k smíchu ?!! Zabíjení nevinných lidí, do kterých byl zapečetěn démon ?!"Konan ječela tak, že se na ní přišli podívat všichni členové organizace. Bylo jí to jedno. "Tak copak mi na to řeknete , no ?"nechala se Konan slyšet. "Tak hele mladá dámo.Tady jsem vůdce..."Pein to nestihl ani doříct. "Aco mi je po tom?!"rozkřikla se Konan po Peinovi. Ten jen koukal, jako by před ním stál ďábel sám a poslouchal jako ostatní členové Konanin výstup. "Jste bezcitní a nenávistní!" doslova jí šlehaly plameny z očí a kdyby mohla zabíjet pohledem, tak by byli všichni mrtví.Deidaru ta slova zabolela. Konan na svých ramenou ucítila něčí ruce. Otočila se a spatřila Deie, který ji spolu se zamaskovaným a Uchihou pomohli.Najednou, když se na Deie tak dívala, začalo jí už kvůli němu mrzet co řekla. "Omlouvám se,"řekla s pohledem upřeným pouze na ty tři co jí pomohli. "V pořádku.Je jasné, že jsi z toho trochu vedle." odpověděl klidným hlasem Itachi, protože jí nechtěl naštvat ještě víc. Pein věděl, že je Konan má na to stát se saninem a tak dal Deidarovi rozkaz. "Odveď jí do jejího pokoje, aby si odpočinula.I ty si jdi odpočinout. Pak přijďte do zasedačky." řekl poněkud mírně Pein.V tu chvíli se Konan cítila na dně, ale v tom jí už bral Deidara za ruku a táhnul jí za sebou. Konan mu nestačila, tak zakopla a pomalu padala k zemi.Když Dei zahlédl Konan válející se dole, chytil ho nehorázný záchvat smíchu.Konan slyšela přicházet ostatní členy Akatsuki a začala doslova bělet vzteky. "Co je tu k smíchu?!"zařvala na všechny členy.Už jí ujely nervy.Dei se vzáchvatu smíchu tak,tak vyhnul její ráně,kterou uštědřila zeď těšně na ním.Ta se následdkem Konaninýho úderu trochu zbořila. Následovala ovšem druhá a tu tak,tak zachytil, ale i tak hotrochu odrazila.Pak už se moc nesmál.Spíše se snažil vyhnouot jejím útokům. "Hei Dei!Dobře ty!"zařval na Deie Hidan.Konan si řekla, že by také potřeboval zaměstnat,když se tak moc dobře baví.V tom jeho záchvatu smíchu byla slyšel tajednou jen !PLESK! Nemohl uvěřit tomu , že ho Konan udeřila takovou silou , že otočil hlavu a praštil jí ještě malého Tobiho. "Deidara-sempai!"zaječel Tobi a Dei se na něj otočil.Viděl jak se jeho společník třese. Přešel k němu a chytil ho za ramena. "To je v pořádku Tobi.Konan se jen "trochu" zlobí."to trochu naznačil do úvozovek, aby aby ho malý Tobi pochopil. Zahlédl jak se jejím pěstem zatím vyhýbá Pein. "Sakra Konan.Musíš mít takovou sílu ?Už toho nech!"snažil se jí uklidnit Pein. "A divíš se, že mám takovou sílu, když jsem sanin ?" v tu chvíli vytřeštili oči až na Itachiho ,Deie a Tobiho.Ti to všichni už dávno věděli. Konan se podívala na Deie,jestli už jí dovede do jejího pokoje, aby se vyhla přebytečným otázkám. "Tak já jí odvedu do jejího pokoje."řekl Dei.Pein přikývl, ale Hidan samozřejmě musel vědět jakto, že už je sanin. "Hej! Konan! Řekni nám, kdy si se stala saninem ."Konan se otočilaa odpověděla. "Před dvěma měsícema jsem jím byla jmenována Listovou."zatvářila se smutně.Po domově se jí stýskalo a chtěla se vrátit, ale bohužel, už nebylo cesty zpět.Otočila se a se sklopenou hlavou se slzami v očích následovala Deidaru. Když došli před její pokoj , Deidara jí chytil za rameno, jelikož si všiml , že Konan pláče. "Copak je ?"zeptal se. "Konan. Komunikuj. Co se děje." Pohled na Konan , které po tvářích stékaly proudy slz. "Konan se je snažila setřít rukávem, ale marně, protože se valily z jejích očí dál. Deidara si řekl, že takhle jí samotnou nechat nemůže. "Pojď!"přikázal a Konan jen kývla a šla.Otevřel dveře svého pokoje.Konan se moc líbil.Ale její pokoj to nebyl. Dei se posadil na svou postel a nabídl místo vedle sebe Konan. Ta ani by věděla co dělá , si sedla a opřela si hlavu na Deidarovo rameno. Jen tiše plakala a její slzy se vpíjely do jeho černého pláště s červenýma mráčkama.Dei jí objal a přitáhl si jí ještě blíže k sobě,když v tu vtrhl do pokoje Hidan, který neměl ve zvyku klepat. Když viděl konan doslova ztulenou na Deidarově hrudi zatvářil se znechuceně.Chtěl totiž Deiovi říct, jak moc ho miluje a chce. Konan vzhlédla k Hidanovi a pak se zase stulila k Deiovi.Ten ukázal Hidanovi na dveře a ústy naznačil "Uvidíme se později". Hidan kývnul a zavřel za sebou dveře. Se svěšenou hlavou putoval chodbami akatsuki ke svému pokoji když skoro u něj narazil do Itachiho. "Co se děje Hidane.Neumíš čumět na cestu?!"zavrněj jako vždy svým ledovým hlasem Itachi. "Omlouvám se Itachi, ale právě sem viděl Deie s Konan v náručí jak mu tam brečí." vysvětloval Hidan.Itachimu se zatmělo před očima. Už když viděl Deie předtím, jak má o ni strach , tak mu bylo do breku. Chtěl jí totiž pro sebe, ale teď jí mít nemohl. Nečekal od Deie ani to, že by podvedl svého dlouholetého přítele Hidana. Deidara už to nemohl vydržet. Chtěl za Hidanem,ale zároveň chtěl zkusit, jaké to je, líbat ženu. Vzal jí ukazováčkem za bradu a jemně na ni přitlačil. Tím donutil hlavu Konan zvednout. Konan se na něj chepápavě podívala. Deidara na nic nečekal a věnoval jí vášnivý a dlouhý polibek. Konan zezačátku nechápala, ale pak se jím nechala strhnout. Zapletla si prsty do jeho vlasů a poté polibek prohloubila.Líbali se tam tak spolu a pak do pokoje vtrhnul malý Tobi a když je uviděl, málem ho trefilo." "Ehm.Deidara-sempai." Dei se otočil s hrůzou v očích a Konan se od něj odtrhla. "No.Pein chce, abyste přišli ihned do zasedačky."řekl Tobi a začervenal se. "No tak to abychom už vyšli"odpověděl Dei a postavil se.Konan se taktéž zvedla a všichni tři společně šli do zasedací místnosti.. Po cestě potkali Itachiho.Ten pak šel těsně za Deiem a Konan vedle Tobiho.Tobi se na Itachiho podíval.Ten mu opětoval bolestný pohled, plný lítosti. Tobi pochopil hned, proč se tak Itachi zatvářil.. Ovšem netušil,ke komu s těch dvou to měl přirovnat. Došli k zasedačce.Dei otevřel. "No to je dost, že jste dorazili!" zaječel Pein, jehož trpělivost vůči čekání na ty čtyři pomalu, ale jistě přetékala. "Omlouváme se Peine..."začala Konan "my jsme si potřebovali s Konan malinko promluvit"dořekl Dei. "A potřebovali bychom ještě chvíli o samotě spolu mluvit.Pokud ještě chvíli vydržíš, celkem bych to ocenil."Řekl Dei.Pein tedy přikývnul a nechal je ještě nachvíli odejít.. Konan nechápala , o čem s ní chce Dei mluvit.Dei otevřel dveře od jednoho z pokojů , co nejdále od zasedačky. "Konan,Musím ti říct, že tamto,co bylo u mě v pokoji. Noo.Byl to jen úlet."Konan svěsila hlavu. "Proč si mi to udělal?"zeptala se ho. "Já.Konan..Já...Omlouvám se,jasný? Já už nějakou dobu totiž chodím s Hidanem!" Konan už toho slyšela dost vylítla z pokoje. Vrazila do dveří zasedačky a sedla si mezi Tobiho a Peina. Všichni na ni vrhli tázavý pohled, ale Konan se jen upřeně dívala do stolu. Pak přišel dei,skleslá ramena a svěšená hlava dolů. "By mě zajímalo, co jí řekl."zaseptal Zetzu Kisamemu a Kakuzovi. "To jo no"odvětili i Kisame i Kakuzu zároveň. Dei se podíval na Konan, ta mu věnovala naštvaný výraz a podívala se na Peina, který celou situaci sledoval. "No, tak povídej co si měl na srdci, když si nás sem všechny tak strašně potřeboval."řekla Konan naštvaným hlasem a pohledem upřeným opět na Deidaru. "Jde o to, že díky tobě již nechytáme a neodebíráme Bijuu. Takže musíme urovnat vztahy hlacně s Listovou a Písečnou vesnicí. Takže vás teď rozdělím do skupin. Konan ty pujdeš do Listové spolu s Itachim, Hidanem a Deidarou."Konan vytřeštila oči na Peina a podívala se po těch dotyčných co mají jít s ní. "S ním ?"ukázala na Deie "Nikdy!" zakončila. "Tak hele.. Rozkazy tu dávám pořád já, takže prostě Dei pujde s váma taky! A nechci nic slyšet!"zaječel na ní Pein.Jí to za moc nestálo a odvrátila hlavu.Já pujdu se zbytkem. Takže se pěžte připravit.Sbalte si věci a vyražte. "HAI"Ozvalo se ode všech a vyšli ke svým pokojům.Konan však stále nevěděla, kde je ten její. V tu chvíli ji někdo v dlouhém Akatsuki plášti a kloboukem s třásněmi přes obličej za ruku a vedl jí v klidu k jejímu pokoji. U pokoje mu poděkovala.Je kývl hlavou a už se chtěl vydat pryč,ale Konan si ho stáhla zpátky. "Kdo jsi ?"zeptala se. "Ty víš kdo jsem"Odpověděl zamaskovaný.Konan ho chtěla ještě zadržet ale vymanil se z jejího sevření a už byl ten tam. "Itachi!"vydechla jeho jméno Konan.Vešla do pokoje a vzala si sebou pro všechny případy kunaie a shurikeny. Víc nepotřebovala. Navrchu úkrytu se sešla s Itachim,Deidarou a Hidanem a vyrazili do Listové v čele s ní a Itachim.


Konec 1 části.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama