Prosíme vás, abyste nekopírovali obsah blogu.

Bez souhlasu autorů

(Je to otázka vašeho vlastního bezpečí ;D )

Náhodný host - 1

1. dubna 2013 v 20:15 | S.
Dokážete si představit že jedete ke kamarádovi na celkem důležitý narozeniny,který se opakujou jednou za 10 let a rozsype se vám auto? No já vám povím že je to katastrofa. A představte si,že nestačí že tam ten den nedojedete. Musíte si zavolat odtahovku. Máte vybitej mobil. Začíná pršet. Den blbec. No,tak začnu pěkně od začátku ne? Počkat,že mě neznáte? Oh tak to se omlouvám,asi jsem zapoměl. Jmenuju se Frank. Frank Iero. Frank Anthony Thomas Iero, jak mi s oblibou říká máma když jí pošlapu ty její kytičky.
Takže od začátku. Mojemu super kamarádovi Andymu bylo 20,no tak sem si řek že bych za ním mohl zajet ne? Vždyť se známe hodně dlouho a bydlí jen 3 hodinky cesty autem. A já miluju řízení. Andymu jsem koupil barvu na vlasy a lak na vlasy.. On je tak trochu metrosexuál,víte? Naházel jsem to do auta a neobtěžoval se balením. Proč taky? Stejně by ten obal roztrhal ne? Ve městě jsem ještě koupil benzín a vyrazil jsem. Ovšem ne na dlouhou cestu. Asi 15 km za městem auto zaškytalo,párkrát se oklepalo a motor se zastavil. Klid,Franku. To se stává často,vždyť to hned zpravíš uklidňoval jsem se. Nicméně něco mi říkalo že tohle nezpravím. To jsem zjistil když jsem se válel pod autem totálně zasranej od oleje a nad hlavou mi zahřmělo. ,,Super,k Andymu nedojedu a bude pršet,'' mumlal jsem si a vytáhl mobil z kapsy. Kdyby se mi povedlo zavolat odtahovku třeba by to stihly zpravit oni.. ,,Cože? No do háje to snad není možný!'' povykoval jsem na liduprázdné silnici nad kterou se začínalo zatahovat. Nezbylo mi nic jinýho než se vydat k vesnici která byla asi půl kilometru odsud. Ono se řekne,že půl kilometru není žádná dálka,to by se ale po pár metrech nesměl spustit totální liják. Takže než jsem tam dorazil,byl jsem mokrý na kůži. Kdyby to šlo,řeknu na kost,ale já mam na kostech kůži a ta nepromočí.. No,tak aby toho nebylo málo tak ta vesnice byl opravdu zapadákov. Pár domečků a nic. Rozhodl jsem se to skusit u prvního domu co jsem uviděl. Zazvonil jsem a přemýšlel co jim řeknu,pokud teda někdo otevře.
,,Ahoj,potřebuješ něco? Blbá otázka jasně že potřebuješ,tak co?'' zeptal se mě ne o moc starší kluk s červenými vlasy ,úžasnými hnědo-zelenými duhovkami a bílou pletí. ,,Oh-um-uh-já um…'' ,,Uklidni se a řekni co potřebuješ,nekousnu tě,'' řekl a zachichotal se. Měl jemný dívčí smích. Opravdu. Zčervenal jsem. Já se zakoktávám a do toho červenám. Sakra! Trapas! Trapas! Ježíši proč musí bejt ten kluk tak hezkej? A proč se na mě musí pořád dívat? Sakra! Uklidni se,Franku,chováš se jako idiot. ,,Om.. Ahoj.. no.. mě se rozbilo auto a.. vybil mobil.. a… a.. um..no.. asi bych potřeboval zavolat odtahovku,nemohl bych si zavolat? Um.. od tebe? Protože mě se vybil mobil víš a rozbilo auto..'' A znovu se ozval ten jeho chichot. Nechápavě jsem na něj pohlédl. ,,A proč mi říkáš dvakrát v jedné větě jedno a to samé? Pojď dovnitř,usuším tě a zavoláš si,''usmál se,, a vážně pojď musí ti být zima.''
,,Oh.. tak.. díky'' ,,Donesu ti ručník a telefon jo? Zatím si sundej boty..'' ,,Uh.. dobře'' Zvědavě jsem se rozhlídnul po jeho domě. Byl laděný do černé,šedivé a bílé barvy. Ta černá a šedivá byly přesně podle mého vkusu. Nábytek který tu byl byl tmavý,téměř černý a na věšáku visel černý kabát a černá bunda. Na druhé straně chodby vyseli nějaké fotky. Byl na nich on a nějaký brejlatý kluk. Nejspíš jeho brácha. A taky nějaký tmavovlasý a dlouhovlasý kluk s modrýma očima. Možná taky brácha? No,ten kluk u kterýho jsem teď byl měl na hlavě snad všechny barvy. Černou,takovou modro-zelenou,hnědou,ta byla asi jeho přírodní a taky červenou.. Páni,celkem se divím že nemá zničený vlasy.. Na pohled tak nevypadají..
,,Takže tady máš ručník a mobil.. Dáš si kafe nebo čaj?'' ,,Uh.. čaj kdyby ti to nevadilo? Nebo nezdržuju tě nějak?'' Teprve teď jsem si uvědomil,že by taky mohl někam jít,na to byl oblečenej celkem dobře.. A dostatečně. ,,Nikam nejdu,takže mě nezdržuješ a kdyby mi vadilo ti něco nalít tak ti to ani nenabízím..'' zase ten jeho chichot. Já se zblázním.. ,,A navíc promočený poutníci mi u domu nezvoní každej den.. Tak si zavolej a já ti jdu udělat ten čaj.'' Bylo zajímavý jak všechno bere s takovou samozdřejmostí. Jako by ho nic netížilo.. Od svých myšlenek sem se radši přesunul k zavolání odtahovky. To bude zase peněz,ale co mám dělat? Zvedla to nějaká jedovatá ženská,asi měla nějakej hormonální výkyv nebo co podle toho jak se mnou mluvila. Já vždycky věděl proč mám radši kluky. Když si představíte,že by všechny ženský vyrostly do takových štěkavých slepic jako ta z odtahovky.. No,dozvěděl jsem se že mi k autu můžou přiject nejdřív ve 4 odpoledne. Moje snad příliš hlasité zvolaní: ,,No to si snad děláte legraci,'' zřejmě přitáhlo pozornost toho kluka.. Rychle jsem dokončil rozhovor s tou štěkající slípkou na druhé straně telefonu a podíval se na něj. ,,Děje se něco?'' ,,Jen že přijedou nejdřív ve 4.. Takže.. Asi půjdu…'' ,,A kam bys chodil? Tak tu prostě počkáš,pokud ti to nevadí.. A stejně jsem ti uvařil čaj,ne? Oh,jak se vlastně jmenuješ?'' ,,Frank.. Asi jsem.. no.. zapomněl.. Omlouvám se.. A vážně ti nebude vadit když tu zůstanu? A.. Myslíš že bych si mohl ještě zavolat? Já.. Já..k se vlastně jmenuješ ty?'' Šmarjá,Franku! To byl zase proslov,měl by sis nafackovat. Vzpamatuj se. Tenhle kluk se s tebou rozhodně nevyspí. ,,Zavolat si můžeš,a nebude mi vadit že tu zůstaneš a jmenuju se Gerard'' usmál se. Takže Gerard.. Zajímavý jméno..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama