Prosíme vás, abyste nekopírovali obsah blogu.

Bez souhlasu autorů

(Je to otázka vašeho vlastního bezpečí ;D )

Velké dny v Německu 15.čast

7. dubna 2013 v 18:59 | Jane xD
XV.část
"Tak za 15 minut u bazénu?" zeptala se Sára.
"Jop," řekla Jana a zmizela ve svém pokoji. Dala věci na postel a šla do koupelny, aby se šla převléct. Potom vytáhla dárek pro Dong Ha a přemýšlela jak mu ho má dát. Nakonec napsala něco na lístek a dala ho do krabice s mikinou. Krabici nakonec odnesla na recepci a řekla, že tu krabici mají dát Dong Hovi, který je z pokoje 96, ale upozornila je, že už bude vědět. A odešla směrem k bazénu, kde na ni už netrpělivě čekala Sára.
"Kde je Hana?.. Hanka?" zeptala se Sára nedočkavě.
"Má ještě 3 minuty čas," Řekla Jana a podívala se na mobil. Poté si sundala triko a kratasy, které si schovala do skříňky i s mobilem. V té chvíli přišla Hanka.
"Potkala jsem na chodbě ty kluky. Ty korejce. Co nám pomohli," Spustila Hanka.
"A.." Podívala se na Hanku Sára a jedno obočí se jí povytahlo výš.
"A pozdravili mě a ptali se kam jdu," řekla Hanka a namočila si nohy do bazénu.
"A co si jim řekla?" vyzvídala Jana a stála kousek od ní v bazénu.
"Noo.. Že jdu do bazénu a že tu budete i vy dvě. Jo.. A jednomu z nich přišel dárek, či co to.." odpověděla Hanka na Janinu otázku.
"Co na ni říkal? A od koho byla? A jak vypadal?" vyzvídala Sára a plavala směrem k Hance.
"Noo... Byl z ní úplně vedle. Strašně se mu líbila a padla mu jako ulitá.. Měl černý vlasy.. A.. no a na té mikině měl napsaný Dong Ho. A ta mikina byla ve stilu panda," Popisovala Hanka vše co si pamatovala.
"Jo. To je ten nejmladší z nich?" zeptala se Sára a koukla se na Janu.
"Jop," A na tvaři měla široký úsměv a trošku se červenala. Aby si toho holky nevšimli hned se potopila. Ale byla strašně ráda, že se dárek Dong Hovi libil. Hanka nakonec taky vlezla do vody. Jana se nakonec uklidnila a nedala na sobě nic znát. Nejdřív si davali zavody, potom hraly hry s míčem.
"Kolik je?" zeptala se Hanka a hledala hodiny.
"No už bychom měli jít, za 10 minut máme být na masážích," řekla Sára a podívala se na svoje hodinky, které měla položené kousek bazénu.
"Tak jdem," Zvolala Jana a šla si pro ručník. Když v tom někdo zaklepal.
"Pojďte dál," řekla Sára a vylézala z bazénu.
"Dobrý den, máte prý obědnanou masáž nohou, rukou a zad. Prosím pojďte za mnou. Zavedu vás do masážní místnosti," řekla slečna, mohla mít tak 30.
"Joo.. Moment a máme se převléct?" zeptala se Jana.
"Ne-ne nemusíte." řekla ta slečna a vedla je k místnosti na, které bylo napsáno velkým písmem masáže. Holky se domluvily, že Sára bude mít první masáš zad, potom rukou a nakonec nohou. Hanka nohou, potom zad a nakonec rukou. A Jana masáž rukou, nohou a nakonec zad. Masáže měli trvat přesně hodinu. A děvčata nesměly zapomenout na to, že v 5 bude u hotelu čekat auto, které poslal Sářin otec. Jana si vzpomněla na ráno, když vyděla Sářiného otce s tou blondýnou. Musela na to neustále myslet a doufala, že to nic nebylo. Hanku stále tižila vzpomínka na den, kdy se skácela k zemi jako špalek, když byly na MCR. Alespoň Sára měla kladné myšlenky. Přemýšlela cože jim to její otec chce úkázat a tím je i překvapit. "Mohlo by to být třeba auto.. Ne to ne.. Nemáme 18. Nebo nám dá třeba další peníze na oblečení a tak. Ale doufám, že nás nevezme na operu nebo tak. To by byla hrůza" Přemýšlela Sára a přitom se kousla do rtu.
"Mm. Co myslíte? CO je to překvapení?" Zzeptala se na názor holek Sára.
"To nevím, ale myslím, že to bude nějaká opera nebo tak," vyhrkla Hanka.
"Na to, ale nemáme šaty!" upozornila Hanku Jana.
"To je pravda," Přitakala Sára a zamyslela se. Potom se podívala na hodiny, bylo za pět minut 5.
"No myslím, že už budeme končit," řekla a zala pomalu vstávat z masérského lehátka. Když všechny děvčata došly k výtahu, žačali se domlouvat na tom v kolik si dají sraz.
"Tak za 10 minut tady před výtahem?" zeptala se Jana, když stali v patře před výtahem kousek od svých pokojů.
"Jo. To beru," řekla Sára a odebrala se do svého pokoje. Hanka taky přikývla na souhlas a otevřela dveře do svého pokoje. Jana též otevřela dveře a zůstala stát. Nakonec se donutila vejít do pokoje a zavřít dveře. Na poslely ležel balík s lístkem.
"Ta mikina je úžasná!♥ Děkuji to moc. A malý dárek ode mě a od kluků," četla Jana nahlas a koukla se co je v balíku. Měl tmavě modrou mašly a obal s motivy srdíček. Jana rozvázala mašly a odklopila víko. Byla velmi zvědavá co to bude.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 wistful-girl wistful-girl | Web | 8. dubna 2013 v 10:57 | Reagovat

No dobře píšeš.. Nevím, jestli to tu někdě máš napsané, ale nenašla jsem.. :).. KOlik ti je?.. Máš hezkej styl psaní, dobře se to čte :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama