Prosíme vás, abyste nekopírovali obsah blogu.

Bez souhlasu autorů

(Je to otázka vašeho vlastního bezpečí ;D )

2.day - Day of flight

29. prosince 2013 v 18:36 | Jane xD
2.day - Day of flight


Najednou jsem uslyšela šoupání bot po podlaze. Otevřela jsem oči a z chodby šlo jasné žluté světlo od světel. Podívala jsem se kolik je hodin. Byly dvě ráno. Za hodinu nás můj bratr poveze do Prahy na letiště. Nechtělo se mi z postele, ale nakonec jsem vstala. Oblékla jsem se do oblečení, které jsem si včera nachystala. Protože jsem se to že odjíždíme dozvěděla jen 3 dny před tím, rozhodla jsem se to říctmím kamarádkám a ony mě pozvali na společné nákupy. Jeli jsme hned druhý den. Měla jsem našetřeno zhruba tisícovku, ale protože to byly poslední nákupy, tak mi i rodiče a babičky s dědou něco přispěli. Mamka mi dala tisícovku, že to mám prý i od taťky, ale když mě taťka vezl na nádraží tak mi dal ještě pětistovku. Od babičky, které bydlela jen jednu vesnici od nás jsem též dostala pětistovku. A nakonec děda s babičkou, kteří bydleli nedaleko Brna. Od nich jsem dostala tisícovku. Dohromady jsme tedy dostala čtyři tisíce. S kamarádkama jsem se potkala ve vlaku. Moc jsem se na ně těšila. Po dlouhé době zase na nákupech. Jeli jsme hned ráno, bylo to kolem deváté hodiny. Takže v deset jsme byly na místě. Nejprve jsme šli obhlédnout obchodní centrum. Čas tak rychle letěl, že jsme si všimli, že je dvanáct hodin. Šli jsme se tedy najíst. Po obědě jsme znovu vyrazili na lov nových hadříků a podobně. Já si koupila troje tílka (bílé, světle růžové a tmavě modré)a legíny s vánočním motivem. Týna si koupila černé náučnice ve tvaru kuličky, oranžové triko s potiskem a džíny, které měli na bocích ornamenty. Lucka si koupila žluté tílko, černé legíny a červené džíny. Potom jsme si šli na chvilku sednout a dali jsme si bubble tea. Počítala jsem kolik mi zbylo peněz. Byla jsem celkem překvapená že jsem utralila už tisícovku, ale holky na tom nebyly jinak. Po odpočinku u bubble tea jsme se rozhodli podívat se na boty. Jelikož jsme odjížděli a byl říjen dalo se čekat, že i v Korei bude zima. Koupila jsem si světle hnědé sněhule s bambulkama. Týna a Lucka si vybrali černé kozačky. Potom jsme narazili na nově otevřený obchod se značkovýma botama a měli velké slevy. Já si vybrala mentolově zelené nike, květované adidasky a černé boty na platformě. Týna neodolala modročerveným adidaskám a hnědým botam na podpatku. Lucka si vybrala růžové konversky. Koukla jsem se do peněženky a měla jsem tam tisícovku a nějaké drobné. Bylo kolem čtvrté a holky měli naplánováno odjet až v šest. Proto jsme se dívali ješte po vílohách a dokupovali si nějaké drobnosti jako náušnice a přívěsky. Nakonec jsme si kolem páte šli sednout do kavárny a dali si něco teplého. V té chvíli se Týna vypařila. Řekla, že jde na wc, ale když se po patnácti minutách stále nevracela bylo mi to divné. Lucka jí teda zavolala, zda se jí něco nestalo. Týna jí v mobilu řekla, že ne že už jde. To jsem, ale netušila co ponese. Měli pro mě nachystané dárky na cestu. Vyrazili mi tím dech. Nevěděla jsem co říct. Ale oni mi jen vrazili věci do ruky a řekli ať na ně nezapomenu skoro jsem se rozbrečela. A obě jsem obejmula. V jedné tašce bylo spoustu baličků a v druhém byl velký medvěd. Dárky jsem měla povolené otevřít až doma. Za nějakých 20 minut nám měl jet vlak, proto jsme zaplatili a šli si koupit lístek a samozřejmě bubble tea na cestu. Až jsme dojeli na vlakové nadraží tak jsme se rozloučili a každá jela domů. Na náš společný výlet jsem si vzpoměla, protože jsem si oblékala jedno z tílek a legíny. V darcích od holek jsem měla mikiny, tílka, trika, legíny, náušnice, přívěsky a různé koupelové pěny a další. Samozřejmě jsem je měla nabalené s sebou. Bylo asi tak půl a já se rozhodla vyjít ze svého pokoje. Šla jsem se do kuchyně najíst. Potom jsem si to namířila přímo do koupelny jde jsem se umyla a učesala. Podívala jsem se na hodiny v koupelně. Ukazovali pět minut před třetí. Taťka s bráchou dávali poslední věci do kufru a mamka se rozhlížela po domě. Nakonec pohladila našeho psa a kočky a sešla do prvního patra, aby se šla obout. Já mamku následovala. Obula jsem si ty černé boty na platformě a na modrou mikinu jsem si dala černou koženou bundu. Potom jsem vyšla ven a podívala jsem se na dům. Mamka mezi tím zamykala. Potom jsme obě nasedli do auta a vyjeli měli jsme před sebou zhruba 4 hodiny cesty. Řídil taťka, který byl trošku nervozní. Já jsem si na mobilu pustila písničky a po chvíli jsem usnula. Vzbudila jsem se v autě a bylo šest. Za hodinu budeme v Praze a máme potom ješte hodinu čas. Nakonec jsme byly v Praze o půl hodiny dříve. A proto se mamka rozhodla podívat se po Praze. Já z toho nebyla moc natšená, ale šla jsem. Našli jsme prodejnu s bubble tea, takže bylo víc než jasné, že jsem si hned šla koupit. Mamka se šla podívat s taťkem ješte do obchodu s oblečením. Já a brácha jsme seděli s bubble tea venku a povídali si. Asi po čtvrt hodině se vynořila mamka s taťkem a řekli, že je načase jet na letiště bylo půl osmé, za půl hodiny jsme měli letět. Šli jsme se odbavit. Brácha mi ještě na poslední chvíli dal krabičku. Já se na něj usmála a řekla mu ahoj. Už jsme spěchali. Nemohla jsem mu říct už nic jiného. Viděla jsem jak nám mává a tak jsme mu též zamávali. Chtělo se mi brečet, ale snažila jsem se to nedát najedvo okolí. Krabičku jsem strčila do kapsy od bundy. Bylo pět minut po osmé a my jsme nasedali do letadla. Sedli jsme si na nám určená místa. a asi po čtvrt hodině jsme se odlepili ze země. Seděla jsem u okénka a dívala jsem se jak se mi Česká republika zmenšuje pred očima. Vzpomněla jsem si také na to, že tohle může být naposledy co uvidím Českou republiku. A pokud se mi zadaří, tak ji uvidím až další rok nebo dokonce až mi bude 18 a víc. Myšlenky mi přerušila až letuška, která říkala co se bude a nebude dít a také říkala něco o bezpečnosti. Mamka mi řekla, že na cestě budeme skoro celý den. V letadle jsme dostali dokonce i snídani. Byla jsem za ni celkem ráda. A po chvíli jsme dostali i oběd. Bylo to perfektní, až na to že jsme letěli do Koree. Už jsme letěli zhruba 5 hodin a já se celkem nudila. Mamka vydělala z obálky nějaké fotky. Zeptala jsem se jí co to má za fotky. Mamka mi odpověděla, že tohle jsou fotky našeho nového domu v Korei a ukázala mi jednu. Vzala jsem si ji a celkem jsem užasla. Krásný dvoupatrový bílý dům. Okna byla hnědá a na oknech byli truhlíky s nějakými květinami. Když jsme si vzala druhou fotku, byla tam vyfocená zadní část domu. Z domu vedli velké prosklené dveře na teresu, která byla vydlážděná hnědými kachličkami. Dál byl vidět kousek zahrady. Krásná zelená tráva a celý dům byl zezadu ohraničem rostlími stromky. V druhém patře bylo na pravé straně velké okno a na levé straně byl balkon. Mamka mi řekla, že tam jak je to okno budu mít svůj pokoj. Prý je velmi prostorný. Ani jsme si nevšimla, že jsme vletěli do jiného časového pásma takže tam byl vlastně už další den.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama