Prosíme vás, abyste nekopírovali obsah blogu.

Bez souhlasu autorů

(Je to otázka vašeho vlastního bezpečí ;D )

3.day - First day

30. prosince 2013 v 20:09 | Jane xD
3.day - First day

Letuška začala hlásit, že za hodinu už budele v Seoulu. A proto nám pustili jakou si písničku co nazpívali SNSD a Super Junior o Seoulu. Tady o jejich hlavním městě. Prí jsou to velmi známí zpěváci a zpěvačky tady v Korei. Také dodala, že patří do jakési společnosti SMTown. Najednou mamka a taťka zbystřeli. Po chvilce mi taťka vysvětlil co se děje. To je ta společnost v které budou pracovat. Po asi půl hodině jsme přistáli. Na letišti byli jen samé korejské znaky, kterým jsme nerozuměla ani já ani mí rodiče. Nakonec jsme se dostali do haly. Stála jsem na místě a rozhlížela jsem se. Po malé chvilce jsem se otočila, ale mí rodiče už nestali vedle mě a nikde v dohledu nebyli. Polekala jsem se a nevěděla jsem co mám dělat. Napadlo mě jít tedy ke dveřím, které vedli ven z letiště. Najednou jsme uviděla mamku, taťku, nějakého chlapa který byl ve věku mých rodičů a jakési dvě stvoření. Ty dvě cosi nebo kdosi měli na sobě kapuce od černých mikin. Jedno cosi bylo asi tak 180 vysoké a to druhé bylo o něco menší. Samozřejmě, že to byli lidé, ale proč na sobě měli tu kapuci. Nebylo jim vidět do obličeje, takže jsem nevěděla s kým budu mít tu čest. Když ke mě došli ten chlap mi podal ruku a představil se mi. Já jsem ho také pozdravila a po očku jsem se koukala po tech dvou v kapucích. Potom ten chlap řekl, že to jsou dva kluci ze skupiny, která je tady hodně známá a protože nechtěli dělat rozruch dali si na sebe kapuci. Potom dodal že až budeme v autě tak, že nás všechny představí a doma nám představí zbytek. V duchu jsme si říkala jaký zbytek. Na rameni jsem nesla tu moji těžkou tašku, když ten vetší štuchl do toho chlápka a něco mu mlel korejsky. Ten chlap se na mě rozjařeně otočil a řekl mi, že mi moji tašku vezme. Uppozornila jsem ho na to, že je těžká, ale on se jen usmál a dal ji tomu vysokému stvoření, které bylo podle všeho asi kluk. Ten menší šel vedle mě. Protože jsem se koukala po všech koutech jen ne tam, kam jdu málem jsem odešla pryč. Kdyby mě ruka toho menšího nezastavila a nenasměrovala mě tam, kam jsme měla jít. Přišli jsme k obrovskému autu. Dali nám naše zavazadla do kufru a šli jsme si sednou do auta. Auto bylo pro osm lidí plus řidiče. Ten chlap si sedl za volan a taťka s mamkou vedle něj na místa spolujezdců. Já a ti dva cosi jsme si sedli za ně a poslední řada byla volná. Auto mělo tmavá skla, takže jen co se zavřeli dveře od auta tak si ti dva sundali kapuce. Vůbec jsem si toho nevšimla, protože jsem se koukala z okna kam vlastně jedeme. Když jsem se chtěla zeptat toho chlapa kde jsme, skomolila jsem mu jméno tak, že se začali smát i mí rodiče. Proto mi řekl, ať mu říkam Don. Potom řekl těm dvoum něco korejsky a ten menší se mi v angličtině představil a řekl, že se jmenuje Luhan a že je z Exo. A ten druhý větší řekl, že je Sehun. Chvilku jsem na ně koukala a potom jsem se jim představila jako Jane. Pak jsem sse optala Dona co to je to Exo. Vysvětlil mi, že je to dvanáctičlení klučičí skupina, která má osm členů z koree a čtyři z číny. A ti se dělí na Exo M a K. Exo K zpívá v korejském jazyce a Exo M zpívá v čínském jazyce. Potom se mě Don zeptal kolik si myslím, že jim je. Obou jsme tipovala tak 20 víc ne. Luhan se usmál a anglicky mi řekl, že je mu 23. Sehun byl trošku ufouklí, ale potom mi z usměvem na tváři řekl, že je mu 19. Já jsem jim ovšem taky musela říct svůj věk. A byli celkem překvapeni z toho, že mám 16. Po zbytek cesty se bavil jen Don a mí rodiče. Já jsem se dívala z okna a Sehun s Luhanem si povídali, teda myslela jsem si to. Konečně jsme přijeli k našemu novému domu. Byl opravdu překrásný. Přesto jsem tam, ale nechtěla jít. Don mi vytáhl kabelu z kufru auta a podal mi ji. Sehun a Luhan utíkali ke dveřím a zaklepali. Přišel jim otevřít vysoký kluk. Byl o hodně vyšší než Sehun. Celkem z něho šel i strach, ale co už. Přišla jsem a anglicky pozdravila. Když jsem vešla dovnitř myslela jsem si, že mě asi raní. Ješte díky bohu, že jsem tu kabelu měla na rameni. Na sedačce sedělo asi 7 kluků, ikdyž byla jen pro 5. Ti další dva seděli po stranách. Další dva seděli na křesle a jeden seděl na židli, které byla asi od jídelního stolu. Koukala jsem na ně, jako kdyby to byli… KOREJCI. A oni to ti korejci opravdu byli. Najednou jsem zbystřela, když se mamka Dona zeptala, jak to vlastně bude. Don jí řekl, že Exo nás přišlo jen přivítat. A společně ješte s nějakými skupinami nám pomůžou se naučit korejsky a pokud budeme chtít tak i další jazyky. Don na mě zavoval ať se jdu podívat do svého pokoje. Zbledla jsem jako stěna a taťka se na mě podíval a zeptal se mě, zda mi není špatně. Cukaně jsem otočila hlavu a zeptala jsem se, co si myslí. Polknul a raději se šel podívat na ložnici. Já ho následovala. Ložnice byla opravdu krásná i můj pokoj byl nádherný. Ale přesto jsem se tu necítila jako doma v česku, kde jsem alespoň rozuměla ostatním. Položila jsem tašku na zem a musela jsme se vrátit dolů, abych neurazila hosty. Don nám všechny představil na sedačce seděl Kris, Tao, Suho, Lay, D.O, Kai a Chen. Na křesle seděl Baekhyun a Chanyeol a na židli Xiumin. Sehun si sedl za Baekhyunem a Chanyeolem. Luhan si přinesl židli a položil ji vedle Xiumina. Don mi podal židli a já si je šokovaně sedla. Když se mě zeptal, které jméno si pomatuju podívala jsem se na něj potom na Exo a potom zase na něj. Nějak jsem ze sebe vykoktala Sehun a Luhan. Všichni se začali smát. Mamka si kromě těch dvou pomatovala ješte Krise a Suha, protože jí Don cestou tam říkal něco o lídrech. Taťka si též pomatoval Sehuna, Luhana a dval lídry, ale překvapil tím, že si ješte vzpomněl na Kaie a Laye. Kris v domění, že mu o sobě něco řeknu alespoň v angličtině, na mě začal mluvit anglicky. Já se na něj jen polekaně podívala a podívala se na Dona. Ten se začal smát. Nadechla jsem se. A začala jsem klasickou větou Hi. I am Jane and I from czech republic. I´m 16 and I.. už jsem nevělaj co mám říct. Když se jeden zeptal jaké mám koníčky. Opět anglicky jsem mu řekla, že ráda kreslím, zpívám, tancuju a mám ráda zvířata. Najednou se nějak pozastavili a chtěli abych jim něco zazpívala. Ze mě jen vypadlo NO a opět se začali všichni smát a já jen vydechla. Asi po půl hodině se Don i s Exem rozhodli, že je už pozdě a už půjdou. Rozloučili jsme se již korejsky. Byla jsem unavaná tak jsem šla do pokoje. V pokoji jsem se převlékla a praštila jsem sebou do postele. Zavřela jsem oči a ani jsem neměla čas si celý den projít a už jsem usla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama