Prosíme vás, abyste nekopírovali obsah blogu.

Bez souhlasu autorů

(Je to otázka vašeho vlastního bezpečí ;D )

SL. - Kyuho přiznání 24

24. ledna 2015 v 20:43 | Elvirka
KYUHYUNOVO PŘIZNÁNÍ


Odvedl mě do domu. Vešla jsem dovnitř a hned ke mě přiběhli kluci.
"Co jsi to zase dělala?"
"Jak to vypadáš?" Ptali se jeden přes druhého.
"Na nic se mě neptejte" Prosila jsem je. Sotva jsem totiž stála na nohou.
Pomohli mi ošetřit ránu na obličeji a já už se viděla v posteli.
"Kam si můžu lehnout?" Zeptala jsem se trochu naivně. Sehun mě hned odvedl do svého pokoje.
"Lehni si a odpočívej, já příjdu za chvíli."
Chtěla jsem na něj počkat a usnout v jeho náručí. Ale nevím kdy přišel. Snažila jsem se na něj počkat, ale únava mě přemohla. Když jsem se ráno vzbudila, myslela jsem, že bude ležet vedle mě. Ale nikdo tam nebyl. Zůstala jsem tam úplně sama. Hledala jsem v tašce mobil, ale našla jsem ten prstýnek co mi Sehun vrátil. (Počkám si až ho budeš zase nosit). Vzpomněla jsem si jak mi ho vracel. Jen jsem se usmála a nasadila si ho zpátky na prst. Kam vlastně celou tu dobu patřil. Po chvíli hledání jsem našla i mobil.
Hned jsem psala Sehunovi. {NEŘÍKAL JSI ŽE UŽ MĚ NENECHÁŠ SAMOTNOU? KDE JSI? MUSÍM JÍT DO PRÁCE}. Odpověď mi přišla hned po tom, co jsem mu zprávu poslala. {PŘIPRAV SE, ZA CHVÍLI JSEM U TEBE}. A opravdu, přijel asi za 30 minut.
"Jak je ti?" Zajímal se starostlivě.
"Jsem v pohodě, ale nechce se mi tam jít."
"Proč?"
"Kvůli Kim." Odpověděla jsem popravdě. Sehun se jen usmál.
"S tím si nedělej starosti. Tu už neuvidíš."
"Jak to?" Zajímala jsem se.
"O to se nestarej. Pojď, musíme jít."

PŘEDTÍM VE SPOLEČNOSTI
"Opravdu si myslíš, že se tu po tom všem ještě ukáže?" Ptal se Suho trochu naštvaně Sehuna.
"Jsem si tím naprosto jistej" Odpověděl Sehun a šli spolu po chodbě do kanceláře.
Otevřeli dveře, kde už stáli připravená Kim.
"Věděla jsem, že za mnou příjdeš." Řekla. jako by se vůbec nic nestalo.
"Tak to asi taky víš, proč jsem přišel" Řekl Sehun a šel přímo ke Kim. Přimáčkl ji ke zdi a ona hned poznala co bude nejspíš následovat.
Suho zavřel dveře a čekal venku. Hlídal aby nikdo nešel dovnitř.
"Nebudu se omlouvat! Udělala jsem to, protože tě miluju! Víc než ona, víc než kdokoliv! Udělala bych to klidně znova!" Začala najednou řvát.
"Dělej si co chceš, ale Nikol už samotnou nenechám! Co si vlastně myslíš?! Vážně jsi si myslela, že tohle projde?!..... Nebudu tě dál poslouchat! Buď si sama hned zbalíš věci a dáš sama výpověď, nebo zapomenu na to že jsi žena a neovládnu se!!!" Zařval jí přímo do obličeje a odešel.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Když jsme přijeli do společnosti, šla jsem do kanceláře. Otevřela jsem dveře a viděla jsem, že všechny věci Kim zmizeli. Cítila jsem se tak volná jako ještě nikdy. Už žádná šikana. Žádné otravování.
Pak jsem si ale uvědomila, že musím vyřešit ještě jednu věc. Musím jít za Kyuhyunem. Nemá cenu to odkládat. Čím dřív, tím líp. Došla jsem až k jejich studiu, ale pak jsem se zastavila. ( Co mu mám vlastně říct? Nebo, jak mu to mám říct?) Nakonec jsem sebrala odvahu, ale když jsem stála před ním, nevěděla jsem co říct.
"Nevím jak začít." Pořád se usmíval.
"Já....Já vím co všechno jsi pro mě udělal a vážím si toho. Ale já prosťe miluju Sehuna..... Je mi to líto."
Říkala jsem to s upřímnou lítostí. A myslela jsem že mě po tom bude nesnášet. Byla jsem na to i připravená.
"Já to přece vím" Jeho odpověď mě uzemnila.
"Víš?" Zeptala jsem se ohromeně.
"Ano, celou dobu to vím. Jen jsem se ti snažil pomoct, aby jsi si to uvědomila sama. Sehun taky potřeboval postrčit.... Řekl jsem, že ti pomůžu. Ne snad?" Čekala jsem jakoukoliv odpověď, jen tuhle ne.
"Takže celou tu dobu...... A to na tom koncertě......"
"Všchno to bylo schválně. Věděl jsem, že k sobě patříte. Jen jste si to potřebovali uvědomit."
"Děkuju Kyu..... Opravdu moc děkuju." Slzy jsem měla na krajíčku.
"Už jdi za ním, jinak tě bude určitě hledat." Rozloučili jsme se a já běžela jako blázen za Sehunem.
Vběhla jsem do studia a beze slova ho objala. Pevně jsem se ho držela a cítila jak mě i on pevně drží ve svém náručí.
"Všechno v pořádku?" Ujišťoval se.
"Úplně všechno" Odpověděla jsem a pořád jsem se k němu tulila.
"Večer pojedeme pro tvoje věci. Pak už budeme pořád spolu, souhlasíš?"
"Jasně"
Když jsme přijeli k domu, vzala jsem těžký kufr a táhla se s ním.
"Malá pomoc by neuškodila." Naznačovala jsem mu.
"Jo promiň" Přišel ke mě a vzal mi tašku co jsem měla přes rameno. Zůstala jsem tam stát a koukala na něj.
"No co? Říkala jsi mála pomoc, ne?" Zasmál se a pak mi vzal kufr.
"Pro boha, co to sebou táhneš? Celou Koreu?" Táhnul se s kufrem dovnitř a něco si pro sebe mumlal.
"Skoro" Smála jsem se. S mým kufrem vypadal opravdu legračně.
Když kufr dotáhl až do pokoje, svalil se na postel. Vypadal jako kdyby právě uběhl maraton.
Lehla jsem si vedle něj a dívala jsem se jak sladce vypadá. Otočil se ke mě a díval se na mě tak kouzelně, že jsem měla chuť ho políbit.
"Co budu dělat až odjedeš?" Řekl smutně a začal mě hladit po tváři.
"Teď na to nemysli." Nechtěla jsem si zkazit tak krásnou chvíli.
Nahnula jsem se k němu a něžně ho políbila. Přitáhl si mě k sobě a pokračoval v líbání.
Dlouho jsme tam jen tak leželi a mazlili se. Nechtěla jsem odjet. Přesto jsem věděla, že moc času už nám nezbývá.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lexy / Kim Lee Lexy Lexy / Kim Lee Lexy | Web | 24. ledna 2015 v 21:08 | Reagovat

dokonali konečné je ta husa Kim pryč doufám že Sehun a Nikol spolu zůstanou

2 Hatachi Hatachi | 24. ledna 2015 v 21:48 | Reagovat

Konečně přibyl nový díl a zase je tak krátký...
Tak nakonec Kim zmizela, což je skvělá zpráva. Ovšem smutné je, že se Nikol a Sehunovi krátí čas, který můžou spolu strávit.
Snad aby se stal nějaký zázrak a Nikol mohla zůstat v Koreji se Sehunem.
Moc se těšim na další díl...

3 Elvírka Elvírka | Web | 24. ledna 2015 v 21:55 | Reagovat

Když to píšu, tak mi to připadá zase až moc dlouhý :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama