Prosíme vás, abyste nekopírovali obsah blogu.

Bez souhlasu autorů

(Je to otázka vašeho vlastního bezpečí ;D )

Vixx

30. srpna 2015 v 17:41 | JanexD
Error
Fandom: Vixx
Postavy: Ken,N,Hongbin,Ravi,Hyuk,Leo
Počet slov: 755
Znáte ten pocit, když. Nádech a výdech. Poznal jsem ho, ale nechci ho znát, proč dělám chyby? Proč? Co mi vadí? Proč mám o lidech smyšlené představy? Proč očekávám od lidí víc než je normalní? Na každém člověku hledám chyby, ikdyž jsou to jen hlouposti. Sebemenší blbost mi vadí, výška, věk. Jsou to nepodstatné hlouposti. Bojím se o to,že by mne někdo vlastnil, nechci být svázaný! Nechci patřit jedné osobě, ale nechci nikoho ani podvést. Co vlastně chci?!
Chci se postavit na nohy a jít, ale stále padám na zem. Mou vinou, jenom mojí vinou jsem ho ztratil. Jsem idiot jako by mi to neříkal, copak se lidé opouštějí kvůli přátelům? Vždyť on. Ach můj bože, kdybych mohl všechno bych to tu rozmlátil, vrátil čas. A do toho to co se stalo. Bojím se, aby mne nepodvedli, a sám dokážu všechny podvést, tahám lidi za nos, opíjím je rohlíkem. Tvářím se jako, že se nic neděje a místo toho brečím doma a proklínám se každou chvilkou. Usmívám se na všechny a tvrdím jim jak se mám úžasně a jak je svět nádherný. Za úsměvem je moje lítost, bolest, hloupost. Nechci žít, ale je to jen. Miluju, když mi lidé řeknou, že by chtěli mít mé problémy, vůbec nic o mých problémech neví. Jsme zticha a své problémy dusím v sobě, nejradši bych je vykřičel všechny do světa, ale..
Nemá to smysl.
"Kene?" začal na mne mluvit můj.. "můj" přítel.
"Jo?" nahodil jsem falešný úsměv, jak ho rád vidím a roztáhl jsem ruce, abych ho mohl obejmout.
"Tak jak si se dnes měl?" zeptal se mne s úsměvem.
"Super, a co ty?" Co ti na to mám sakra říct, opustil jsem kvůli tobě, úžasného člověka a příliš pozdě jsem si to uvědomil.
"Joo, fajne. Jsem rád, že jsem za tebou mohl přijet, chyběl si mi," vtiskl mi pusu.
Jen jsem se idiotsky usmál, a těšil jsem se, až řekne, že musí jít.
Ten hloupí náramek, mi ho bude asi navždycky připomínat, Ravi měl celou dobu pravdu, říkal mi, že dělám chybu. Poučil jsem se z vlastní chyby a jsem s člověkem, s kterým vlastně nechci ani být. Nebo chci? Co vlastně chci? Co chcou ostatní? A zapadám do normálního běžného života nebo vybočuji nějak? Chci být malá věc, která nic a nikoho nepotřebuje. Chci mít srdce z kamene a nepotřebovat nikoho. Nechci se s nikým znát a…
Chat s Ravim.
"Čus, tak jak?"
"Jo fajn, měl si asi pravdu,"
"Já ti to říkal,"
" Jsem idiot,"
"To se stane,"
"Ale nejde to vrátit zpět, jsem.. debil. Někdy bych měl nejdřív začít uvažovat a potom, až mluvit, konat,"
" To bude dobrý,"
"Jo,"
Život musí jít dál, všechno se zlepší. Všechno bude zase normalní, jen já ne. Nikdy jsem nebyl normální. Můj svět se rozpadá a já ho nemůžu slepit. Nejde to. Říká se, že čas rány hojí, jak dlouho ale budu čekat než? Ach.. Nemůžu ani spát, moje mysl, je jinde a všude.
"Chci spát, chci spát, chci spát!
Chci co? Spát!
Co se mi chce? Spát!
Spát se mi co? Chce!"
Kdyby tu nebyla ta debilní aférka s Hongbinem, málem jsem se s ním vyspal. Jako kdybych to všem dělal na truc. Copak nemyslím, copak nevím, copak.. Pane bože, jsem mladej mužu dělat různý blbosti, ale tohle je dost řádná hloupost, díky bohu, že s Leem nechodím, ale moc dobře vím, že kdybych byl s Hyukem tak bych tohle nikdy neudělal.
Říka se, že leváci jsou chytří a používají obě hemisféry svého mozku, mám pocit, že mi nefunguje ani čtvrtinka z jedné časti.
Vím, že začnu chřadnout s člověkem s kterým nechci být, moje kůže bude bělejší, kruhy pod očima větší a kámen na srdci mne bude stále více tížit.
Nesnaším, když můj kamarád N vidí do mého života a říká krutou pravdu a já ji nechci slyšet.
Proč mě nejlepší přítel Hyuka Ravi, neustále přemlouvá a nabádá k tomu abych nebyl s Leem, ale přitom vím, že má pravdu.
Proč jsem a nejsem s Leem a nedokážu v sobě a v něm najít to co měl Hyuk, proč ho neustále srovnávám s Hyukem, vždyť jsou od sebe tak odlišní.
Hongbin je sice fajn, ale on není to co hledám, bylo to jen pobavení, nevyhledávám ho ani on mne, ale co se mělo stát, stalo se.
Hyuk, člověk ,terého miluju, ale bojím se ho. Vždycky mě od něj něco dělí, moje hloupost, moje myšlení a mí ostatní přátelé?
Jsme Ken…

Jsem hlupák, ale nejlepší bude, když zase budu sám, sám sebou, bez všech, bez Hyuka.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama