Prosíme vás, abyste nekopírovali obsah blogu.

Bez souhlasu autorů

(Je to otázka vašeho vlastního bezpečí ;D )

Sweet or Danger 2. Opuštěná místnost

26. února 2016 v 20:19 | Elvírka

2. Opuštěná místnost


Spolu s řidičem prošla kolem několika fanynek čekajících před vchodem s nadějí, že aspoň na chvíli zahlédnou svoje miláčky. Zvědavě si jí prohlíželi a něco si mezi sebou šuškaly. Seol Hee se začínala cítit čím dál víc nesvá, ale už nemohla couvnout. Hned na recepci se s ní řidič rozloučil a paní na recepci jí poprosila ať chvíli počká.

"Dobrý den, vy jste Kim Seol Hee?" Ptala se ředitelova sekretářka, která k ní pospíchala s úsměvem na rtech. Seol Hee jen přikývla a tak jí sekretářka vedla přímo k řediteli do kanceláře.

"Vítám tě tu Seol Hee" Vstal ředitel a podal jí ruku.

"Posaď se... Musíme probrat ještě pár věcí. V první řadě ti dlužím vysvětlení, proč jsi vlastně tady. Podívej se na tohle. ( Podal jí několik novin, které si Seol Hee vzala a četla) Jak vidíš, měli jsme tu pár problémů za které byla zodpovědná jedna naše zaměstnankyně. Už asi tušíš o jaké místo jde. Vybral jsem tebe, protože ti věřím. Vzhedem k tomu, že pořád nemluvíš jsi naprosto ideální."

Seol Hee zvedla hlavu a zle si ho změřila pohledem.

"Ne, nevykládej si to špatně. Nemyslím to zle. Ale v téhle situaci musíš sama uznat, že je to tak.... Tady jsou dokumenty které musíš podepsat, jde o dohodu o mlčení všeho co se týká této společnosti."

(Jako by mě zajímalo co se tu dějě.) Pomyslela si Seol Hee, jen se ušklíbla a hned podepsala.

"A tady je tvá pracovní smlouva, pořádně si jí přečti." Podal jí ředitel s úsměvem několik papírů, které Seol Hee tolik chtěla vidět. Hned se do nich začetla a na třetí straně se zarazila. Zůstala s vyvalenýma očima zírat na měsíční částku která by její rodině stačila na půl roku. Půlka té částky bude pravidelně posílána její rodině. Měla až slzy v očích, nemohla uvěřit tomu, že ji potkalo takové štěstí.

"Připomínáš mi tvého otce, jsi mu hrozně podobná." Seol Hee se na něj podívala.

"Byl to můj dobrý přítel, rád na něj vzpomínám."

(Proč mluví o mém otci? Dělá mi to schválně?) Proletělo jí hlavou a sáhla po medailonu co jí vysel na krku. Položila papíry na stůl a podepsala je.

"Na chodbě čeká manařer, který tě si vším seznámí. Všechno si tu projdi, nespěchej."

Seol Hee se uklonila a vyšla z kanceláře, kde už jí čekal muž v džínách a mikině.

(To je on? Představovala jsem si někoho jiného.) Pomyslela si trochu zklamaně.

Všimla si, jak si jí manažer prohlíží a tak se mu uklonila na pozdrav.

"Můžeme jít?.....(Pobídl ji manažer) Můžu ti tykat?" Zeptal se až drze. Seol Hee jen přikývla.

"Ředitel tě doporučil s tím, že i když nemáš žádné zkušenosti tak jsi na to jako stvořená. Teď o tom ale dost pochybuju."

Seol Hee se na něj tázavě podívala.

"No nezlob se na mě, ale jsi na to až moc hezká." Zasmál se. Už z dálky slyšela Seol Hee hlasitou hudbu a její nervozita byla na maxinu.

"Jsme tady, za dveřmi jsou všichni se kterými budeš pracovat. Ber nás jako druhou rodinu." Usmál se...

"Připravená?" Zeptal se jako by potřeboval na otevření dveří její souhlas.

(Proboha rychle, ať už to mám za sebou...) Manažer pootočil klikou a otevřel dveře zrovna když se z nich vyřítil Taehyung a Jimin.

"UHNI! UHNI!" Řvali a Taehyung do ní strčil tak až upadla na zem. Hned na to se ze dveří vyřítil i J Hope.

" HEJ!!! STŮJTE! POČKEJTE AŽ VÁS CHYTÍM!"

Než se stačila vzpamatovat byly všichni tři pryč. Uvnitř slyšela hlasitý smích.

"Promiň, jsou pořád jako děti. Pořád blbnou." Omlouval se manažer a pomáhal jí zpátky na nohy. (Jako děti?! Jsou to normální paka!) Pomyslela si a chytla se za ruku kterou si při pádu narazila o stěnu.

Konečně vešla do místnosti a uviděla kluky. Všichni se smáli až nemohli popadnout dech. Pozorně si je prohlížela, nemohla od nich oči odtrhnout. (Tohle jsou ti kluci? Ti BTS? Ti z televize?)

"Hej! Pojďte sem, všichni." Kluci se jen neradi zvedli a šli se podívat na novou posilu.

Ale jakmile ji uviděli, hned si získala jejich pozornost.

"Tohle je naše nová posila. Jmenuje se Seol Hee."

"Ty jsi ta Seol Hee? Byly jsme na tebe zvědaví." Přistoupil k ní Rap Monster.

Uklonila se jim a najednou na sobě ucítila něčí ruku. Vyplašeně uskočila a podívala se kdo na ní sahá. Taehyung hned uskočil a dal ruce tak aby je viděla.

"Promiň, chtěl jsem tě jen přivítat. Nevěděl jsem, že se tě nikdo nesmí ani dotknout." Smál se od ucha k uchu. Hned za ním se vynořili Jimin spolu s J Hopem.

Jimin na ní mohl oči nechat. Pořád si jí prohlížel a ostatní na tom byly stejně.

"Kluci?" Upoutal manažer jejich pozornost, když ukázal na bradu.

"Co?" Zajímali se všichni a mysleli že tam něco mají.

"No pozor aby vám neukápla slina." Smál se, když viděl jak se najednou červenají.

Najednou se manažer napřáhl a dál Jiminovi i J Hopovi pohlavek. Další měl patřit právě Taehyungovi ale ten byl moc rychlí na to, než aby se nechal pohlavkovat a dal se na útěk.

"STŮJ! Slyšíš? Budeš pořád blbnout jako děcko?! Nemáš náhodou cvičit?!" Řval na Taehyunga, když ho naháněl po místnosti.

"Já za to nemůžu." Bránil se se smíchem.

"Nelži! Vždycky to začneš ty!" naháněl ho dál manažer, ale po chvíli to vzdal. Zastavil se a celý udýchaný si dal ruce v bok. Chvíli mu trvalo než znovu popadl dech.

"Jednou tě chytím a pak se těš." Nadával a lapal dál po dechu.

"To není fér, my jsme potrestaní a on ne?" Přidali se Jimin a J Hope, kteří se ještě drbali na hlavě.

"Tak si ho chyťte sami vy chytráci." Rezignoval udýchaný manažer. Kluci se na sebe podívali a hned se k němu rozeběhli. Proti nim neměl sebemenší šanci. Svalili ho na zem a začali ho ze srandy jemně tlouct.

"Nechte toho! Přestaňte! Pomooooc!" Křičel Taehyung dokud se kluci nevyřádili.

Seol Hee to pozorovala s vyvalenýma očima. (Tohle dělají běžně? Opravdu??)

"Nevšímej si jich. Tohle je normální... Zvykneš si." Chlácholil ji manažer.

Provedl ji po celé budově a vše ji ukázal, až se Seol Hee zastavila u schodiště a se zvědavím pohledem na něj ukázala.

"Ááá to jsou jen schody do sklepa. Tam není nic důležitého." Snažil se ji odbýt, ale Seol Hee se nedala. Chytla ho za ruku a táhla ho sebou. Jen nerad tam s ní nakonec šel.

Procházeli chodbou ,ale nic zajímavého tam nebylo. Ovšem jen do chvíle než ji zaujali jedny dveře. Otevřela je a rozsvítila světlo. V místnosti byl stůl a čtyři židle. Podle toho kolik tam bylo prachu bylo jasné, že ji nikdo dlouho nevyužíval. Chvíli si místnost prohlížela a pak se vrátili do studia. Tentokrát už si Seol Hee dávala sakra dobrý pozor když otvírala dveře.

"Kdo je dnes na řadě s jídlem?" Ptal se Jin a držel se za břicho.

"Dnes je to na manažerovi!" Zavolal Suga a ostatní se na něj hned podívali.

"Zase? Obědnávám nějak často... Budu si to muset zapisovat." Řekl rezignovaně a sáhl po telefonu.

"Dáš si s náma?" Zeptal se, když si dal telefon k uchu. Seol Hee se na chvíli zamyslela a pak souhlasila.

Konečně dorazilo jídlo a všichni se na něj hladově vrhli. Seol Hee se na smažené kuře dívala trochu s odstupem. Její máma vždycky trvala na domácí stravě. Jídlo nikdy nejedla venku.

Měla ale takový hlad, že se do kuřete nakonec pustila taky. (Ježiši to je dobrý! Tohle tu jedí pořád?) Ládovala se jako by měsíc nejedla. Bohužel na takové jídlo nebyla zvyklá a tak jí do hodiny chytil žaludek. Lítala pořád na záchod dokud jí neodvezli domu aby se dala dohromady. (Už nikdy si nedam smažené kuře! Nikdy!) Nadávala sama sobě, když si večer připravovala jídlo na další den.

"Tak co jí říkáte?" Zeptal se Suga ostatních.

"Komu?" Zeptal se Taehyung.

"Seol Hee... Komu asi jinýmu" Zakřenil se na něj Suga.

"Je moc hezká." Zasnil se na chvíli Jimin.

"Jo, to je fakt.... Kdyby mluvila, byla by s ní třeba i zábava." Opáčil Taehyung.

"Ty seš ukecanej dost." Vrátil mu Jimin.

"Copak ty by jsi chodil s holkou, která ti za celý den neřekne jediné slovo? Co bys z toho měl?" Přidal se Jin.

"Kdo řekl, že bych s ní chtěl chodit?" Narovnal se Jimin na sedačce a dělal jakoby se ho to netýkalo.

"Zajímalo by mě, proč nemluví..... Tahle holka je jedna velká záhada" Zamyslel se najednou J Hope.

"Jak to myslíš?"

"No proč vybral ředitel právě ji? Nepříjde vám to divný?" Pokračoval v myšlenkách J Hope.

"Jo... Manažer mi říkal, že ji vybral sám ředitel. Nejspíš je to nějaká známá." Přidal se Rap Monster.

"No skvělíííí... Nasadí nám sem nějakou tlačenku která ani nemluví. Nechápu k čemu nám tu bude." Zašklebil se Suga.

"Ani nevíte jak to bylo. Třeba se budeme všichni divit." Vložil se do toho najednou JungKook.

Taehyungovi se v hlavě znovu objevil její vyplašený obličej, když jí chytil kolem ramen. Musel se tomu pousmát když si na to vzpoměl.

Další den když kluci přišli do studila bylo už všechno připraveno. Rozhlíželi se kolem a divili se jak je to možné. Najednou uviděli Seol Hee jak sedí u stolu a vypisuje nějaké papíry.

Zvedla k nim hlavu a kývla na pozdrav. Hned se ale zase věnovala svojí práci a nevšímala si jich. Měli s manažerem co dohánět. Celé dopoledne seděli nad papíry, jen manažer si občas odběhl do vedlejší místnosti sledovat kluky jak jim jde příprava na nový comeback.

"Dneska jim choreograf dává dost zabrat, aspoň budou utahaní a nevyvedou zase nějakou hloupost." Musel si před ní nahlas ulevit.

Všichni se v poledne sešli u jejich stolu na jídlo. V ten moment si Seol Hee vzala svoji tašku a šla pryč.

"Kam šla?" Zeptal se překvapený Jin.

"Netuším." Pokrčil rameny manažer a dal se do jídla jako všichni ostatní.

Seol Hee se opatrně vyplížila do sklepa a zavřela se v té nenápadné zapadlé místnůstce. Vytáhla s tašky hadřík. který si doma připravila a všude otřela prach. Pak si s úlevou sedla ke stolu a pustila se do jídla.

(Konečně trochu klidu a ticha. Je to tady perfektní.) Opřela se o židli, zavřela oči a vychutnávala si ten klid. Vytrácela se tak na oběd každý den.

Jednou po obědě se vracela zpátky, když kolem ní šli dvě ženy jen o trochu starší než ona.

"Vidělas ji? To je ta nová?"

"Jooo... Říkala jsem ti o ní.... To je ta němá. Zajímalo by mě do či postele musela vlézt aby se sem takhle najednou dostala." Zvědavě si jí prohlíželi. Seol Hee je až moc dobře slyšela.

(Slepice! Kéžby se radši staraly o sebe.) Pomyslela si otráveně.

Vešla do místnosti kde už na ní čekal manažer.

"Zapoměl jsem ti říct, že kluci mají zítra setkání s fanoušky. Buseš jim tam pomáhat."

Seol Hee mu věnovala vyplašený pohled.

"Neboj se... To zvládneš, budeš jen přebírat dárky a popohánět je dál aby nezdržovali frontu. Nic složitýho. Po tom skandálu v novinách musí být kluci hodně vidět, aby se fanoušci uklidnili."

Seol Hee se trochu ulevilo i když měla pořád jisté pochybnosti o tom jestli to zvládne.

Ten večer se jí těžce usínalo.........

(Zvládnu to? Nepokazím nic? No... Co na tom může být tak těžkýho? Je to přece normální setkání. To dám...)

Uklidňovala sama sebe....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama