Prosíme vás, abyste nekopírovali obsah blogu.

Bez souhlasu autorů

(Je to otázka vašeho vlastního bezpečí ;D )

Kvůli tobě

16. února 2017 v 20:03 | Seeg |  Oneshoty



"Tomu nevěřím…" řekl YoonGi a zakroutil hlavou.
"A důvod, proč bys tomu nevěřil?" zeptala se ho YoonJi.
"Prostě… nevěřím tomu, že by s tebou Jimin začal chodit. Nikdy se mi nezmínil o tom, že by tě měl rád… Stačí ti to jako důvod, sestřičko?"
"Nevím proč by se ti o tom měl zmiňovat…" prohodila při odchodu z garáže YoonJi.
YoonGi si nasadil helmu, nasedl na motorku a vyjel. Jel k NamJoonovi domů, kde se běžně scházeli. Když tam dojel, už na něj čekali Jin, Tae a NamJoon.
"Kde jsi takovou dobu?" křiknul NamJoon, když YoonGi vešel.
"Naaah… YoonJi mi chtěla něco říct…"řekl otráveně a sednul si ke klukům.
"Aaaa … To muselo být důležitý, co?" zasmál se NamJoon a potom si lehnul na Jinův klín. Jin ho začal hladit po hlavě NamJoon začal usínat.
"Jak dlouho už jste vlastně spolu?" zajímal se YoonGi při pohledu na ně.
"Teď to byly čtyři roky. Proč se ptáš?" řekl Jin a tázavě se na něj zadíval.
"No… Jen… Jsem byl zvědavý."
Asi hodinu vedli nijak důležitý rozhovor a potom Tae musel do práce.
"Co se stalo?" zeptal se Jin. YoonGi se na něj chvíli koukal, než mu odpověděl.
"Co by se dělo?... Nudný život jako vždycky…" zamumlal YoonGi.
"Nedělej blbýho. Mluv," odsekl Jin a čekal co mu řekne.
"YoonJi… Jimin začal chodit s YoonJi…" řekl YoonGi sklesle a napil se piva.
"Proč by to dělal? Nikdy se o YoonJi nezajímal tímhle způsobem," divil se Jin.
"Jo…"šeptnul YoonGi. Jin to slyšel a hned pochopil.
"Ale to není důvod tvé nálady, co?" pozvedl jedno obočí.
"Ne. Ne to není," přitakal YoonGi.
"Jak už je to dlouho?" zeptal se ho NamJoon, o kterém si mysleli že spí.
"Dlouho… Skoro dva roky…" pousmál se a zase se napil.
"To jsi to před námi dokázal utajit dva roky?!" divil se Jin. YoonGi i NamJoon se zasmáli.
"Nestál jsem o to, abyste to věděli… Aby to kdokoli věděl," zvednul se, aby vypnul rádio.
"Počkej… Proč? Mohli jsme ti poradit. Pomoct ti, kdybys chtěl," divil se Jin dál.
"Jine, počkej chvilku… YoonGi, proč jsi to neřekl aspoň jemu? Neměl bys mu to říct?" promluvil NamJoon, teď už sedící.
"To určitě. Abych tím ublížil jak našemu přátelství, tak YoonJi… Ne, děkuju,"
"Proč bys tím měl zničit vaše přátelství? To by Jimin nikdy nedovolil a ty to moc dobře
víš," křiknul zničehonic Jin.
"Sice nemám tušení proč mu to nechceš říct, ale když mu to neřekneš, neuleví se ti a nezjistíš, jak na tom jsi," řekl NamJoon během umlčování Jina.
"Když se tak na vás dva koukám, radši už půjdu. Nechci, abyste se tu snědli přede
mnou," zasmál se YoonGi a pomalu odešel. Šel pěšky, protože pil.
Během cesty se na chvíli zastavil u Jimina. Po tom rozhovoru u kluků si řekl, že nemá co ztratit. Když se postavil před jeho dveře, chvíli váhal, jestli má zazvonit. Konečně se odhodlal zazvonit, když ho někdo oslovil.
"Co tu děláš v tuhle nekřesťanskou dobu?" byl to Jimin s nákupní taškou v ruce.
"Nekřesťanskou, jo? Je teprve deset večer, Jimine," zašklebil se YoonGi.
"Teprve deset? Myslel jsem, že je víc… To je jedno… Co potřebuješ? Předpokládám, že to bude něco důležitého, když to nepočká do zítra," usmál se Jimin a odemknul dveře.
"No… že by to bylo důležitý… to je asi názor osoby," šeptnul si pro sebe YoonGi.
"Chceš něco k pití?" nabízel mu Jimin, ale YoonGi jen zakroutil hlavou.
Jimin si sednul na gauč a YoonGi si sednul vedle něho. Seděli mlčky, dokud Jimin nezívnul.
"Kvůli čemu jsi to vlastně přišel?" zeptal se Jimin. YoonGi se na něj podíval a chvíli mu trvalo, než promluvil.
"Prý jsi začal chodit s YoonJi." Dostal ze sebe nakonec.
"Oh… jo… to je pravda. Chodíme spolu," pronesl monotónně. Na pár minut nastalo hrobové ticho.
"Jestli… Jestli je tohle všechno, tak bys… Asi bys měl jít," Jimin se zvednul a opřel se o stolek u zdi. YoonGi se na něj chvilku díval, než si stoupnul vedle něho a tiše řekl "Kdybych ti to řekl, ublížil bych nejen tobě…". Jimin si tu větu ještě jednou sám pro sebe zopakoval a potom se prudce otočil, chytil YoonGiho za ruku a křiknul
"Co by jako mělo ublížit nejen mě ?!" jeho stisk ještě zesílil. Koukali si do očí, ale nikdo nic neříkal. Nakonec to YoonGi vzdal a udělal krok k němu.
"Miluju tě," koukal Jiminovi do očí. Čekal na jeho reakci, ale on nic nedělal. Pořád mu držel ruku a koukal mu do očí.
"Miluju tě… už dlouho…" zopakoval YoonGi. Jimin konečně vstřebal to, co mu právě řekl a udělal taky krok blíž.
"Jak by mi tohle mohlo ublížit?" šeptnul a začal ho líbat. YoonGi mu chvíli polibky oplácel, ale pak se odtáhl.
"Já tohle nemůžu udělat…"řekl tiše a o krok odstoupil, jenže Jimin byl jako lepidlo, takže udělal krok s ním.
"Co. Co nemůžeš udělat?" zeptal se ho Jimin.
"Nemůžu tohle udělat YoonJi," řekl s pohledem upřeným do jeho očí. Jimin se usmál.
"Ale jo… Můžeš jí to udělat. To s YoonJi byla jenom hra. Hra, abych tě konečně donutil mi to říct," smál se na něj Jimin a začal ho znovu líbat. YoonGi tentokrát polibky nevracel.
"P-Počkej… ty a YoonJi jste to na mě nahráli?" divil se.
"No… Nejen já a YoonJi, ale i Jin a NamJoon. To všechno jen kvůli tobě, protože tě miluju ještě delší dobu než ty mě."
Jimin už to nevydržel a přitlačil YoonGiho ke zdi. Líbal ho. Líbal ho na rtech, na tvářích, na krku a pomalu postupoval dál a dál. Jimin mu začal svlékat tričko, když se ozval zvonek. Jimin se na vteřinu zastavil, ale nakonec se to rozhodl ignorovat a pokračoval. Zvonek se ozval znova a tentokrát i Jin a NamJoon
"Jimineeee…" volal za dveřmi.
YoonGi se zasmál. Jimin se na něj tázavě podíval.
"Otevři jim nebo vzbudí celý sídliště," řekl a srovnal si tričko. Jimin šel neochotně ke dveřím, aby jim otevřel.
"Za tohle vás zabiju!" řekl tiše přes zuby, ještě ve dveřích. NamJoon a Jin se jenom zasmáli a šli dál.
YoonGi seděl na gauči. Jin si k němu hned přisedl.
"Takže jsi mu to nakonec řekl," zasmál se. YoonGi se na něj a NamJoona podíval pohledem, který jasně říkal 'za tohle jste mrtví'.
"Jak jste mi to mohli neříct, a ještě se na mě takhle domluvit?" řekl a snažil se vypadat naštvaně, jenže se mu to nepovedlo. Jimin vyhodil Jina z gauče a chytil YoonGiho za ruku.
"Ale dopadlo to dobře, tak není co řešit, ne?" zasmál se NamJoon. Jimin se k němu naklonil

"Načasování máte hodně špatný…"řekl a potom se otočil k YoonGimu, aby ho políbil.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hatachi Hatachi | Web | 16. února 2017 v 21:55 | Reagovat

To bylo hezký. Líbilo se mi to...

2 Seeg Seeg | Web | 17. února 2017 v 10:34 | Reagovat

To jsem moc ráda :3
Děkuju ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama